V rámci ekonomického hodnocení ve zdravotnictví se nejčastěji používají tři perspektivy:
(1) perspektiva plátce, v níž jsou zahrnuty pouze náklady a užitek pro určitou stranu, jako je pacient, zaměstnavatel nebo pojišťovna; (2) perspektiva zdravotní péče, která zahrnuje pouze náklady a užitek v rámci sektoru zdravotní péče; a v neposlední řadě (3) společenská perspektiva, v níž analytik zvažuje všechny náklady a užitky, které plynou z intervence, bez ohledu na to, kdo je pociťuje (Drost et al. 2017).
Toto vymezení společenské perspektivy je poměrně běžné a uznávané, nicméně nedává zcela tušit, co všechno zahrnuje, mimo to, že zahrnuje „všechno“.
Review Drosta el. (2017) shrnuje, že mezi společenské náklady lze řadit zejména:
- Náklady intervence
- Náklady zdravotní péče
- Náklady pacienta a jeho rodiny
- Náklady, které se týkají ztráty produktivity
- Náklady v dalších oblastech (náklady domácnosti a neformální péče, náklady dobrovolnické a volnočasové práce a náklady na systém vymáhání práva a spravedlnosti)
Nicméně autoři celkově uvádí, že na základě jejich výsledků lze konstatovat, že způsoby, jakými je společenské hledisko v rámci zdravotně-ekonomických hodnocení pojímáno a realizováno, se značně liší. V důsledku toho existuje velká rozmanitost v typech nákladů zahrnutých do analýz hodnocených studií (Drost et al. 2017).
Položit si lze také otázku v jakých typech analýzy se v rámci analýz společenské perspektivy objevují. Podle výše zmíněných autorů jsou to především studie cost-utility, tedy studie nákladů a užitku, dále pak analýzy nákladové efektivity a užitečnosti nákladů, v dalších typech studií se tato perspektiva sice také vyskytuje, ale výrazně méně často. Z hlediska hodnoceného období kalkuluje většina studií buď délku jedno roku, případě se zabývá vyčíslením těchto nákladů v rámci celého života.
Shrnuto a podrženo, autoři jednotlivých studií se neshodují ani na tom, jaké náklady mají být do této dimenze hodnocení zahrnuty, ani jak je vyčíslit, například co se týče nákladů ztráty produktivity. Na druhou stranu zahrnutí a vyčíslení nákladů má pak zásadní vliv na výsledek analýzy. Není asi bez zajímavosti, že právě tuto perspektivu mnoho článků, které se jí zabývají hojně diskutují v omezeních své práce, tedy potřebná míra jistoty zá se chybí. To dává příležitost autorům v jednotlivých zemích specifikovat své chápání společenské perspektivy i to, jakým způsobem náklady v jednotlivých oblastech vyčíslují.
Zatím jsou v tomto textu spíše navršeny některé poznámky k tomu, proč je toto hodnocení obtížné, nyní se podívejme, proč je toto hodnocení vhodné, respektive nutné. Tím důvodem je skutečnost, že vynechání této perspektivy vede k nepřesným výsledkům například ICER nebo ICUR nebo dalších velmi důležitých ekonomických výstupů a potom také k tvorbě ještě méně optimálních rozhodnutí při volbě různých typů intervencí. Pokud například opomeneme náklady ztracené produktivity nebo náklady systému sociální ochrany může se některá péče zcela nezaslouženě zdát levnější, než je, vzhledem k tomu, že řada nákladů vznikne třeba i dlouhodobě mimo sektor samotného zdravotnictví.
Jak uvádí (Drost et al. 2017) způsob, jakým je společenské hledisko pojímáno a prováděno v rámci ekonomických hodnocení, je částečně závislý na směrnicích či pokynech pro ekonomické hodnocení v jednotlivých státech. V České republice jasná směrnice toho času v podstatě neexistuje, nicméně společenské náklady jsou v některých studiích hodnoceny, v rámci Czech HTA jde například o studii, která se věnuje společenským nákladům týrání a zneužívání seniorů v hlavním městě Praze (Haunerová, Barták, Rogalewicz & Kuchař, 2017). Při zpracování jakékoliv ekonomické analýzy ve zdravotnictví je vhodné a v případě zájmu o publikování již v podstatě nevyhnutelné využít velmi rozšířené standardy, které jsou známé pod akronymem CHEERS, tedy Consolidated Health Economic Evaluation Reporting Standards. Od ledna 2022 jsou široce k dispozici Konsolidované standardy pro vykazování ekonomických hodnocení zdravotnictví 2022 (CHEERS 2022), jak zní jejich český překlad (Husereau et al. 2022).
Zdroje:
Drost, R., Van der Putten, I., Ruwaard, D., Evers, S., & Paulus, A. (2017). CONCEPTUALIZATIONS OF THE SOCIETAL PERSPECTIVE WITHIN ECONOMIC EVALUATIONS: A SYSTEMATIC REVIEW. International Journal of Technology Assessment in Health Care, 33(2), 251-260. doi:10.1017/S0266462317000526
Husereau, D., Drummond, M., Augustovski, F. et al. Consolidated Health Economic Evaluation Reporting Standards 2022 (CHEERS 2022) statement: updated reporting guidance for health economic evaluations. BMC Med 20, 23 (2022). https://doi.org/10.1186/s12916-021-02204-0