Žalobce po ÚZIS neúspěšně požadoval statistický přehled počtu úmrtí osob za jednotlivá časová období na různé příčiny. Tyto otázky bezpochyby mohou být předmětem legitimního veřejného zájmu, a tím i součástí veřejné sféry. Podle Ústavního soudu si lze (i s ohledem na ustálenou judikaturou správních soudů) jen stěží představit rozumný důvod, proč by měly být požadované informace žadateli odepřeny. Naopak existuje nesporný veřejný zájem na jejich zveřejnění a povinnému subjektu (ÚZIS) by nemělo nic bránit požadované údaje poskytnout.
Závěry přijaté Ústavním soudem lze vztáhnout i na další žádosti podané ÚZIS podle zákona o svobodném přístupu k informacím. To však neznamená, že by nemohl za jiných specifických okolností oprávněně odepřít poskytnutí informací. Je na ÚZIS jako povinném subjektu, aby se s případnými střety proti sobě stojících rovnocenných práv řádně vypořádal a sám vyhodnotil, které z kolidujících základních práv převáží a které je naopak nutno omezit. Pokud ÚZIS žadatelům informace odepře, svá rozhodnutí musí srozumitelně a přesvědčivě odůvodnit.