Kontroverze kolem QALY [Controversies around QALYs]

Vladimír Rogalewicz, Miroslav Barták

Vnitřní lékařství. 2017, 63(4), 242-248. ISSN 0042-773X

SOUHRN

Článek shrnuje sílící kritiku využívání konceptu QALY ve zdravotně-ekonomických hodnoceních. Tento přístup je i přes některá svá omezení hojně využíván v řadě zemí včetně České republiky. Některé státy však QALY jako optimalizační kritérium na úrovni svých politických rozhodnutí odmítají. Kritická reflexe se týká jak teoretických, tak i experimentálních argumentů. Na základě literární rešerše jsou shrnuty základní důvody proti tomuto konceptu a je provedena syntéza podstatných připomínek a výhrad. Kritické připomínky se zaměřují na východiska konceptu QALY v rámci ekonomické teorie, některé etické principy, nejednotnost a technickou nedokonalost nástrojů měření kvality života používaných pro výpočet QALY, substituční pravidlo, rozdíly mezi jednotlivými diagnózami a nezohlednění některých dalších důležitých parametrů.  Celkově lze argumenty kritiků hodnotit jako poměrně silné. Vývoj ukáže, zda kritické připomínky shrnuté v tomto článku povedou k rozvoji dalších nástrojů hodnocení, které mají potenciál nedokonalosti QALY eliminovat a poskytnout tak komplexnější podklady pro rozhodování.

SUMMARY

The paper summarizes the criticisms of the QALY concept utilization in health-economic evaluations that has been growing stronger in the last years. Despite its limitations, the QALY concept has been routinely used in many countries incl. the Czech Republic. However, some states disapproved QALYs as an optimizing criterion at the level of their political decisions. The critical reflection concerns both the theoretical and the experimental issues. Based on a literary review, fundamental arguments against the concept are summarized, and a synthesis of material objections is presented. The critical arguments focus on the foundations of the QALY concept in the economic theory, some ethical principles, in­con­sis­ten­­cies and technical imperfections of the quality-of-life measurement tools used in QALY calculations, the substitution rule, differences between various diagnoses, and disregarding some other important parameters. As a whole, the critics´ arguments can be judged as quite strong. The future will show whether the critical arguments summarized in this paper will lead to a development of alternative tools that have a potential of eliminating imperfections in QALYs, and consequently provide more complex data for the decision process.

Můj životopis VR

Posted in Publikace